Reklama
 
Blog | Miloslav Zdražil

Podivné soudy

Mám vtíravý pocit, že v našem státě smrdí něco shnilého, byť nejsme Dánové. Naposled jsem ten zápach ucítil, když jsem zaznamenal snahu pana ministra Langera o řešení vysoké nehodovosti prostřednictvím pojišťoven.

Nemyslím si, že by nějak věcně souvisela právní norma řešící trestání řidičů se zákonem o policii. K čemu máme soudy, když budou řidiče za nebezpečné přestupky penalizovat pojišťovny? Ústavní soud opakovaně vyjádřil svou nespokojenost s tzv. přílepky a přesto chce čelní politik prosazovat svůj návrh právě touto formou. Je to snad signál z vysoké politiky, že se na soudy nemáme spoléhat? Nebylo by potřeba vymýšlet opatření proti agresivním řidičům, kdyby soudy v této oblasti trestaly přísněji. Když už máme vymyšlenou škálu trestů, tak bychom je měli semtam použít.

Občas se ve své práci setkám z rozsudkem, po jehož přečtení mě bolívá za krkem z toho jak nevěřícně kroutím hlavou.

Máme v našem rajónu Slováka, který opakovaně fyzicky napadá spoluobčany, vytahuje na ně zbraň, vyhrožuje jim prostřelením kolen, za čerpání na benzinkách neplatí. Delikty páchá i v době, kdy je v podmínce a přesto ho soud do vězení dosud neposlal. Snad se čeká, až někoho zabije.

Nebo je tady Mongolka, která má zákaz pobytu v Německu. Bylo jí uloženo vyhoštění i z ČR a neodjela. Následně byla chycena znovu a dostala nové vyhoštění. A kupodivu zase neodjela. Po nějaké době byla opět zajištěna v Brně a šla k soudu. Soud ji odsoudil a obratem svoje rozhodnutí zrušil. Prý maření výkonu úředního rozhodnutí v jejím podání není trestným činem. Když ona chudinka nemůže odjet. Po zakoupení drahého kočárku a značkového MP3 přehrávače ji totiž nezbývají prostředky na letenku. A vlakem jet nechce, protože je to nepohodlné.

Reklama

Na druhé straně jsem se setkal s Ukrajincem, který tady pobývá nelegálně, pracuje pilně a veškeré peníze posílá domů nemocné sestře. Jednou šel ve Zlíně po ulici a uviděl požár domu. Nelenil a zavolal hasiče. Za hasiči přijeli policisté a zjišťovali totožnost lidí kolem, mezi nimi byl i náš Ukrajinec. Doplatil na to, že nebyl lhostejný ke svému okolí a soud mu vyměřil ,,spravedlivý“ trest vyhoštění a tři měsíce natvrdo k tomu.

Jindy si soudce vymyslí průběh přelíčení, padělá podpisy a samozřejmě vyvázne téměř bez trestu a za týden už to nikoho nezajímá. Nechtěl bych vidět mediální smršť, která by nastala, kdybych si já, policista, vymyslel například výpovědi účastníků řízení.

Soudci se zaštiťují svou nezávislostí a povinností rozhodovat podle zákona. Koneckonců to mají přece ve své přísaze, ne?

Rozhodování podle ducha zákona chce jenom trochu odvahy. Nic víc, nic míň.