Reklama
 
Blog | Miloslav Zdražil

Záhadná síla koruny české

Koruna v několika posledních měsících pravidelně dosahuje nových rekordů, stále posiluje a její současná hodnota, zdá se, neodpovídá hospodářským výsledkům. Vysvětlením tohoto jevu může být snaha spekulantů testovat hranice, kam až je možné kurzem pohnout. Je to opravdu tak prosté?

Při spekulaci využívá obchodník všech znalostí a informací k odhadu, kterým směrem se pohne trh a na jeho základě využívá všech příležitostí k dosažení zisku. Nezáleží zda bude trh růst nebo padat. V obou směrech se dá vydělat se stejnou úspěšností. Snahou každého spekulanta je zachycení maxima změn trendu a v pravou dobu se na něm svézt.

Pokud spekulujete například na kurz zmíněné koruny a máte dostatečný kapitál, jste teoreticky schopni znatelně ovládat směr trhu. Prakticky se ovšem dostanete do velice riskantní pozice. Ostatní hráči na trhu nejsou hloupí a všimnou si, že se obchodují podezřele velké objemy v jednom směru. Nechtějí se podvolovat náladám diktátu, které je nemožné odhadovat. Rozhodnou se uzavřít své pozice i za cenu ztrát a kapitál přesunou jinam. Taková situace nastala v minulém století, kdy se dva bratři miliardáři rozhodli skoupit veškeré stříbro na trhu, aby mohli diktovat jeho cenu a rozmnožit své miliardy. Jejich zběsilé nákupy vyhnaly stříbro do nebeských výšin a jeho vysoká cena nezpůsobila plánované ovládnutí trhu, ale absolutní nechuť nakupovat za uměle stanovené a přemrštěné ceny. Následoval prudký pokles poptávky a cena se propadla až na původní hodnoty. Oba pánové si svojí nenasitností přivodili finanční krach a odsoudili se na zbytek života k práci mezi normálními smrtelníky. Pokud by někdo chtěl ovládat kurz koruny tímto způsobem, dostal by se do stejných problémů. Ti, kterých se to týká samozřejmě ví, že tudy cesta nevede. Spekulace jako příčina posilování naší koruny nemůže obstát.

Co je tedy příčinou?

Díky divoké privatizaci v devadesátých letech přešlo do soukromých rukou pochybnými cestami obrovské množství kapitálu. Nevěřím, že tyto sťastné ruce přišly k majetku pouhou náhodou nebo díky nevídaně šťastné prozíravosti. Na tak rychlé převzetí kontroly nad mnoha podniky a astronomickým množstvím kapitálu je potřeba pečlivého plánování a hlavně kvalitních informací. Před sametovou revolucí bylo jediným způsobem, jak zístat potřebné vědomosti, studium na západních univerzitách. Kdo mohl studovat třeba na univerzitách v Itálii a USA, měl předpoklady podílet se na ,,historické“ události, jakou privatizace po česku byla.

V roce 1986 nabyla myšlenka na Euro zřetelnějších obrysů a objevila se možnost zhodnocení nakradeného majetku. V červnu 1988 se Evropská rada v Hannoveru dohodla na vytvoření výboru, jehož úkolem bylo prostudovat a navrhnout dílčí kroky vedoucí k vytvoření hospodářské a měnové unie. Revoluce u nás vypukla v listopadu stejného roku. Nebudu přehnaně paranoidní a věřme, že spolu tyto události nesouvisí.

Reklama

Jak se majetek zdvojnásobí?

Jednoduchým výpočtem zjistíme, že z jedné miliardy korun při kurzu 30 Kč za euro bude po směně něco přes 26 milionů. Pokud kurz klesne ještě o třetinu, tj. na 20 Kč, bude hodnota získaných eur bezmála dvojnásobná. Kritiku Lisabonské smlouvy nebo odpor k zavedení eura ze strany některých čelních představitelů naší země, vnímám pouze jako vhodnou záminkou pro odvedení pozornosti. Uvedené obstrukce stojí za vyhlídku na znásobení zisku. Předpokládám, že proměna euroskeptiků v eurooptimisty proběhne až v době kdy kurz dosáhne správných hodnot. Bude zajímavé vyslechnout si oficiální důvod této názorové obrátky. Ten neoficiální znám.